V ČR máme pokračující "pádivou" inflaci na hodnotě 17,2 %. Jedná se o maximum od prosince 1993. Viceguvernérka ČNB Zamrazilová říká, že se Česko bude muset v nadcházejících měsících připravit na ještě vyšší inflaci. Člen rady ČNB Tomáš Holub říká, že vrchol inflace v Česku bude pravděpodobně okolo 20 %. Další zvýšení úrokové sazby ČNB by podle něj mohlo být potřeba.
Inflace v USA je 9,1 % meziročně, což je nejvýše za posledních 40 let. Potíž je v tom, že při této poslední inflační epizodě před 40 lety, vyšplhaly úrokové sazby v USA až na (dnes nemyslitelných) 11 %. To je v dnešních podmínkách naprosto neuvěřitelný scénář. Při dnešní míře zadlužení by to znamenalo krach americké a potažmo světové ekonomiky. Jinými slovy, inflace v USA začíná řádit ve chvíli, kdy nejde pracovat s úrokovou sazbou, aniž by to nemělo výrazný vliv na masivní korekci akciových trhů napříč světem. To je situace, kterou dlouhodobě komentujeme. USA, ale i ostatní významné světové ekonomiky v období růstu vystřílely munici pro boj s inflací a krizí.
Eurozóna řeší velmi podobnou otázku jako USA. Bavíme se o situaci, kdy Německo a další ekonomicky silní hráči eurozóny tlačí ECB k růstu sazeb. To by ale mělo ničivý vliv na slabší, jižní část eurozóny. Itálie (třetí největší ekonomika v eurozóně!), Španělsko, Portugalsko a další tak tlačí na to, aby se sazby nezvyšovaly, jinak jim jejich zadlužení zlomí vaz. Můžeme tak v přímém přenosu sledovat, jak se tolik vychvalovaná rozmanitost eurozóny stává jejím nejslabším místem.
Souhrnně lze říci, že se začíná naplňovat scénář, který dlouhodobě předpovídáme. Není daleko doba, kdy se důležitost zlata a stříbro nebude počítat podle jejich ceny, ale podle počtu gramů, které vlastníme.
Komentáře
Okomentovat